Konferenci pořádala Filozofická fakulta (hlavním organizátorem za tuto instituci byla Markéta Křížová) a Fakulta humanitních studií (Tomáš Kunca) Univerzity Karlovy, díky laskavému pohostinství Právnické fakulty UK jsme mohli využít její příjemné a reprezentativní prostory.
Cílem akce bylo upozornit na fenomén moderního otroctví jako konstitutivní součásti procesů evropské modernizace, ekonomické globalizace, ale také zneklidňujícího momentu, jenž byl soustavně přítomen v dílech náboženských reformátorů i osvícenských myslitelů v atlantickém prostoru.
Organizátorům se podařilo získat řadu prestižních hostí, konferenci tak otevřel Richard Price, jeden z nejvýznamnějších protagonistů studia otroctví, jeho historického odkazu i aktuálních problémů afro-amerického obyvatelstva v širší karibské oblasti. Jeho přednáška, cíleně obecněji zaměřená, neboť byla určena nejen samotným účastníkům konference, ale i zájemcům z řad studentů a akademické veřejnosti, neobeznámeným tak detailně s problematikou, byla věnována „maroonům“, tedy potomkům uprchlých otroků v různých částech Nového světa. Na tuto prezentaci navázala Sally Priceová, nejen životní partnerka, ale především spolupracovnice Richarda Price, prezentací objasňující problémy a výzvy studia maroonského umění, z pohledu tradičních dějin umění stejně jako antropologie.
Další program konference byl již zaměřen úžeji, přednášející se věnovali dílčím výsekům problematiky otroctví a jeho materiálních i intelektuálních dopadů na evropskou společnost 18. století. José Nafafe na konkrétním případu soudního sporu představil komplikovanou pozici otroctví v evropském církevním a světském právu; Andrea Livesey (University of Liverpool) a Richard Stone (University of Bristol) diskutovali vztah osvícenských intelektuálů k otroctví a odkaz tohoto problematického sponzorství v současné akademii; Tomáš Kunca (FHS UK) názory některých skotských osvícenců na otroctví; Markéta Křížová (FF UK) dopady otroctví ve středoevropském prostoru. V závěrečné, opět veřejné, přednášce Madge Dressler (University of Bristol) demonstrovala aktuální stav připomínání otroctví ve veřejném prostoru.
V panelu doktorandů prezentovali své výzkumy Lenka Phlippová (FF UK, problematika rastafariánů na Jamajce), František Kalenda (FHS UK, náboženská obhajoba otroctví v imperiální Brzaílii) a Stephanie Vogel (Aarhus University, ohlasy otroctví v gotickém románu). V závěrečný den proběhl kulatý stůl, během nějž účastníci diskutovali o potenciálu afrických studií v současném evropském univerzitním systému. Představeno bylo Center for Black Humanities (Univeristy of Bristol) a Centrum afrických studií (FF UK).
Po celou dobu konference se bylo možné díky „book display“ seznámit s publikační činností účastníků. (Část knih byla pak věnována knihovně Střediska ibero-amerických studií FF UK); jako doprovodný program proběhla exkurze v Náprstkově muzeu.
